Dílna velikonočního zajíčka
Hluboko v lese, mezi vysokými stromy s hustými zelenými korunami, leží kouzelné místo. Uprostřed pestrobarevných květin se nachází vesnička velikonočního zajíčka. Každý rok se zde zvířátka z lesa scházejí a pomáhají velikonočnímu zajíčkovi s přípravami na Velikonoce. Pod velkým travnatým kopcem se ukrývá dílna velikonočního zajíčka. Vyrábějí se zde dárky, malují vajíčka, vymýšlejí lahodné čokoládové kreace a samozřejmě se připravují také četné velikonoční hledačky na zahradách lidí. Šéfem velikonoční dílny je Papps, velikonoční zajíček. Rozděluje úkoly a dohlíží na své pilné pomocníky. Čiperní křečci mají na starost velikonoční vajíčka a balí čokoládové kuličky do těch nejpestřejších a nejzářivějších barev. Vytrvalí vrabci zjišťují, do kterých zahrad je vůbec potřeba vyrazit. Adresy pak označují špendlíky na obrovské mapě. A právě zde přichází na řadu Stupps, malý velikonoční zajíček, a ostatní mladí zajíčci. Mají velkou zodpovědnost: musí se rozběhnout do všech stran a schovat velikonoční vajíčka pro velikonoční hledačku. Papps, velikonoční zajíček, ví naprosto přesně, že všechnu práci spojenou s Velikonocemi lze zvládnout jen společně jako tým, ruku v ruce. V dílně velikonočního zajíčka je každý úkol nesmírně důležitý a žádný z pilných pomocníků není pro Pappse, velikonočního zajíčka, postradatelný.
Stupps, malý velikonoční zajíček, padá neustále na nos
Týdny ubíhaly a všechno se zdálo probíhat podle plánu. Pak se však jednoho jinak poklidného a slunečného jarního rána stalo něco nečekaného. Vesničku velikonočního zajíčka postihla katastrofa: Stupps, velikonoční zajíček, zase jednou spadl na nos. Nešťastnou náhodou se tlapkami zamotal do krokusu a v celé své délce upadl na lesní půdu. Zpočátku se zdálo, že o nic nejde, protože každý věděl, že se Stuppsovi, malému velikonočnímu zajíčkovi, občas něco nepovede. Čilý školní zajíček se obvykle rychle zvedl, zasmál se svému neštěstí a pokračoval v práci. Tentokrát však bylo všechno jinak. Stupps se vážně zranil. V nemocničním kopci u vrchní včely paní doktorky Brummerové mu se slzami v očích diagnostikovali zlomený prst na noze a Stupps dostal pořádný obvaz. I když měl malý velikonoční zajíček brzy opět dobrou náladu, přišel o část své rychlosti. Když pilní pomocníci letos pohlédli na celou mapu posetou špendlíky, sklopili hlavy. Teď, když Stupps nebyl plně schopný nasazení, vůbec netušili, jak včas schovat všechna velikonoční vajíčka a dárky před Velikonocemi.
Být odvážný znamená umět požádat o pomoc
Papps, velikonoční zajíček, se však nikdy nevzdal. Jednou z jeho nejlepších, nejodvážnějších a nejstatečnějších vlastností bylo, že se nikdy nestyděl požádat o pomoc a podporu. Proto se Papps rozhodl obrátit na Klub těch, kteří chtějí změnit svět. Jeho členy nebyli jen všichni velikonoční zajíčci ze všech zemí, ale také Santa Claus, Mikuláš a jejich pomocníci. Stejně jako Valentin a jeho andílci Amora a samozřejmě i Zoubková víla. Papps zde našel otevřené uši a byl to právě Santa Claus, kdo přišel s řešením, jak zachránit Velikonoce. Věděl, jak náročné může být dostat se krátce před důležitým svátkem do stresu, a před několika měsíci se ocitl ve velmi podobné situaci. Tehdy jeho sobi onemocněli covidem a na poslední chvíli mohli místa před Santovými saněmi zaujmout psi z útulku William a spol. a zachránit Vánoce. Santa Claus věděl, že psí srdce je obzvlášť velké a že psi nebudou ani na vteřinu váhat pomoci velikonočnímu zajíčkovi s jeho posláním. A měl pravdu: William, zlatý retrívr, se okamžitě nabídl, že odcestuje do vesničky velikonočního zajíčka a převezme úkoly zraněného zajíčka Stuppse. William dorazil přesně na Velký pátek a velikonoční zvířecí dobrodružství mohlo začít.
Dárky na Velikonoce
Brzy ráno na Velikonoce bylo venku ještě úplné šero a perličky čerstvé ranní rosy se v měsíčním svitu třpytily na listech lesa. Nastal čas vydat se na velkou cestu. Velikonoční zajíček, jeho zajíčtí pomocníci, William a také Stupps, kterého William vezl v malých dřevěných saních, se vydali schovat všechna velikonoční vajíčka a dárky. Každý měl přesné pokyny, o které zahrady se má postarat. William a Stupps nejprve zamířili úplně na sever až k dánským hranicím. Tam se setkali s dánským velikonočním zajíčkem jménem Påskehare. William, zlatý retrívr, byl krásou krajiny na dalekém severu Německa naprosto nadšený – užíval si objevování světa daleko od severního pólu. Nakonec žil u Santa Clause a byl zvyklý na bílou zasněženou krajinu.
Ve Williamově domovině
Poté, co William a Stupps postupovali severem Německa stále dál mezi mnoha pestře vyzdobenými zahradami a pilně schovávali vajíčka, vydal se William na jedno zvláštní místo. Do Hamburku. Místa, které pro něj nebylo jen domovem, ale vyvolávalo v něm i velmi smíšené pocity. Právě zde se narodil jako jedno ze 6 štěňat a krátce nato přišel ke své nové rodině, kterou nade vše miloval. Stejně jako ho tato vzpomínka naplňovala štěstím, bolelo ho myslet také na svou lidskou rodinu. Ta ho zanechala v útulku a malému Williamovi zlomila srdce. Roky v útulku byly těžké, ale potom si ho adoptoval Santa Claus a dal mu domov i rodinu navždy. Tento okamžik změnil jeho život a od té doby zářil hluboko uvnitř zlatého retrívra Williama jako talisman štěstí. Byl hrdý, že se jako zdravý a šťastný pes se skvělou rodinou vrací na toto místo a po boku má svého nového přítele Stuppse. I zde přátelé pilně rozdávali velikonoční vajíčka pro velikonoční hledačku.
Williamovy první Velikonoce
Po tom všem shonu bylo konečně hotovo! Všechna velikonoční vajíčka a dárky byly rozdány a přátelé se vydali zpět do lesní dílny velikonočního zajíčka. Tam si nyní mohli Velikonoce sami naplno užít a oslavit. Jedli kynuté copy, čokoládová vajíčka, čerstvé ovoce a velikonoční chléb. William poprvé v životě maloval vyfouknutá vajíčka těmi nejkrásnějšími barvami. To byly povedené Velikonoce!
William, pes s velkým srdcem, a odvážný velikonoční zajíček Papps dokázali, jak důležité je umět požádat o pomoc a také ji poskytnout. Jen když držíme při sobě, můžeme překonat krize a katastrofy a vyjít z nich ještě silnější. A od Stuppse, malého velikonočního zajíčka, jsme se naučili, že je v pořádku občas upadnout a nebýt dokonalý, pokud znovu vstaneme a uděláme maximum.
Tým William Walker vám přeje veselé Velikonoce.
