Zima přináší chladné dny a ještě chladnější noci. Jak nás učí antarktičtí tučňáci císařští, nejlépe se zahřejeme, když se k sobě co nejvíce přitiskneme. Skupinové mazlení je tedy na místě. Naši psi jsou k tomu ideální. Jejich tělesná teplota je totiž o 1–2 stupně vyšší než u lidí. Naši chlupatí čtyřnozí parťáci působí jako živé termofory a v noci jsou naprostým zázrakem na prokřehlé nohy. Přesto zůstává pro mnohé i v zimě představa, že si vezmou psa do postele, nepřijatelná.
Málokterá otázka rozděluje majitele psů tak jako tato: Smí pes do postele? V bouřlivých debatách na toto téma se obvykle střetávají dva extrémy. Spát se čtyřnohým parťákem v jedné posteli je pro jedny nepředstavitelné a nehygienické, zatímco pro druhé jde o nejkrásnější spánkový rituál. Ještě před dvěma lety jsem si ani já nedokázala představit, že své posvátné místo ke spánku budu sdílet s prdícím chlupáčem. Když jsem si k sobě vzala malé štěně plemene Continental Bulldog, byla jsem pevně rozhodnutá, že ho do postele brát nebudu. Dnes spím na dvaceti centimetrech, zatímco můj pořádný pes se rozvalený na zádech, chrápající pod peřinou, zmocňuje zbytku mé matrace. Z výchovného hlediska to možná nebyl můj nejlepší výkon, ale na prokřehlé nohy jsem od té doby zapomněla. My ve William Walker se dnes tématu „pes v posteli“ podíváme opravdu důkladně na zoubek. Uvidíme, jestli si svého psa i dnes večer s čistým svědomím pustím do pelíšku…
1. Výchova – pes v posteli
Můj pes spí se mnou v posteli – jak k tomu vlastně došlo?
Mnoho majitelů psů se obává, že svému psovi dopřejí příliš mnoho volnosti a možná ohrozí svou pozici vůdce smečky, pokud mu dovolí chodit do postele. Stejně jsem se bála i já, když se ke mně nastěhovalo malé štěně. V prvních měsících života potřebují psi obzvlášť hodně blízkosti a první období v novém domově je pro ně náročné, stresující a děsivé. První noci by proto mělo štěně strávit v blízkosti svého člověka. Chtěla jsem svému malému pejskovi v novém prostředí poskytnout ochranu, a tak jsem se tehdy rozhodla ustlat si na noc na podlaze vedle jeho pelíšku. Když jsem se ve dvě ráno probudila s bolestí zad, zjistila jsem, že pelíšek pro psa je prázdný. Malý rošťák ležel natažený na mém polštáři, v mé posteli – a já sama na podlaze. Možná za to mohla únava, možná neuvěřitelně roztomilý a tak hebký pohled: Lehlela jsem si k němu do postele a bylo rozhodnuto.
Pes v posteli – výchovné faux pas?
Z výchovného hlediska by jistě bylo lepší, kdybych toto rozhodnutí učinila já, a ne on – zpětně však dokážu rozpoznat jedině tuto „chybu“. Můj pes se vyvíjel skvěle a společný čas na spaní se pro nás oba stal velmi důležitým. Protože jsem svému čtyřnohému parťákovi v mnoha každodenních situacích ukázala, že jsem vůdcem smečky a že mu mohu privilegia, jako je postel nebo pohovka, kdykoli odejmout, naučil se podle toho chovat. Přesně ví, že pokud se v noci začne věnovat čištění srsti nebo se nedokáže uklidnit, musí spát sám na chodbě. Platí zde jedno pravidlo: Pes, který brání své místo u misky nebo místo k odpočinku, projevuje teritoriální agresivitu nebo v každodenním životě nerespektuje hierarchii mezi člověkem a psem, do postele nepatří. Výchova psa však nestojí ani nepadá s výběrem místa ke spaní. Pokud tedy čtyřnohý parťák prošel dobrou základní výchovou a je socializovaný, nezáleží na tom, kde spí. Proč bychom tedy měli svému vzornému čtyřnohému parťákovi upírat pohodlí měkkých polštářů a společný čas s jeho nejoblíbenějším člověkem?
2. Hygiena – pes v posteli
Je spaní se psem v jedné posteli nehygienické?
Dalším argumentem proti psovi v posteli může být odlišná hygiena našich čtyřnohých parťáků. Kritici dokonce mluví o ohrožení lidského zdraví v důsledku velmi blízkého kontaktu se psy. Psi samozřejmě nejsou zdaleka tak čistotní jako lidé. To z nich ale hned nedělá špinavá nebo nehygienická zvířata – pokud se zrovna nevykoupali v blátě nebo nevyváleli v ovčím trusu. Většinou si naši mazlíčci do postele přinesou jen hlínu, listí a další přírodní nečistoty. Ty sice způsobují špínu a skvrny, ale rozhodně nejsou odpudivé ani zdraví nebezpečné. Naopak: Tyto přírodní nečistoty mohou být mnohem „čistší“ než řada látek a materiálů, se kterými lidé během dne přicházejí do kontaktu. Mnoho toxických chemikálií totiž najdeme v úplně běžných předmětech každodenní potřeby. Ať už jde o podlahové krytiny, barvy na stěnách, dětské hračky nebo vzduch, který ve městě dýcháme. Pokud si myslíš, že je tvůj pes nehygienický, můžeš tento problém snadno vyřešit správnou péčí. Jak svého čtyřnohého parťáka šetrně a jednoduše vyčistit, například pomocí našich produktů William Walker Care, se krok za krokem dozvíš v našem návodu na hygienu psa.
Pozor na klíšťata v letních měsících!
Největší zdravotní riziko, které může pes v posteli představovat, hrozí především v letních měsících: klíšťata! Ta mohou při pikniku v trávě napadnout nás stejně jako naše čtyřnohé parťáky. Proto bychom po návratu z venku měli důkladně prohlédnout nejen psa, ale i sami sebe a hledat nežádoucí návštěvníky. Klíšťata totiž přenášejí mnoho závažných nemocí. Než si tedy se svým psem lehneš do postele, pořádně ho ještě vykartáčuj – s hustým hřebenem na blechy obvykle zachytíš každé klíště.
3. Spánek – pes v posteli
Spí se psem v jedné posteli člověk lépe?
Při mazlení se psi a lidé nejen vzájemně zahřívají, ale u obou se také uvolňuje „hormon lásky“ oxytocin. I psi se v náručí svých nejbližších prokazatelně cítí dobře a šťastně. Studie ukázaly, že mnoho lidí, kteří sdílejí postel se psem, lépe usíná a spí celou noc. To, zda společné spaní funguje, samozřejmě vždy záleží na psovi i jeho majiteli. Lidé, kteří mají velmi lehký spánek a snadno je něco vyruší, se se čtyřnohým parťákem v posteli nejspíš nevyspí do růžova. Pokud je pes velmi neklidný nebo hlasitě sní a chrápe, může být pro obě strany lepší trávit noc odděleně. Přes den je stále spousta času na společné uvolňování oxytocinu a na to, abyste společně zachumlaní na pohovce čelili zimním teplotám.
Naše rutina před společným ulehnutím
Můj pes a já jsme naštěstí skvělí parťáci do postele a nádherně spolu usínáme i prospíme celou noc. Každý večer před ulehnutím svého čtyřnohého parťáka osuším ručníkem, vykartáčuji ho a vlhkým hadříkem mu očistím tlapky. Přesto musím ložní prádlo měnit dvakrát týdně. Tu práci navíc i omezený prostor v posteli však každý den ráda podstupuji za všechnu lásku, teplo a pocit bezpečí, který mi náš společný spánkový rituál dává.
Jaký je tvůj názor na téma pes v posteli? Spíš propadák, nebo naprostá paráda? Na vaše názory v komentářích se moc těšíme.
